Firma, o které jste možná nikdy neslyšeli
Když si koupíte nový telefon, nastartujete moderní auto nebo se na něco zeptáte umělé inteligence, spoléháte na jednu jedinou firmu z Tchaj-wanu. Jmenuje se TSMC – Taiwan Semiconductor Manufacturing Company – a vyrábí drtivou většinu nejpokročilejších čipů na světě.
Paradox je, že skoro nikdo z běžných lidí ji nezná. TSMC totiž nedělá telefony ani počítače a nemá vlastní značku, kterou byste našli v obchodě. Je to takzvaná „foundry" – továrna, která vyrábí čipy podle návrhů jiných firem. Apple, Nvidia, AMD nebo Qualcomm čip navrhnou, ale vyrobit ho na téhle úrovni dokáže prakticky jen TSMC.
Čísla, která to dávají do souvislostí
- Tchaj-wan vyrábí zhruba 60 % všech čipů světa a kolem 90 % těch nejpokročilejších.
- Samotné TSMC drží přes 90 % trhu nejmodernějších čipů.
- Hodnota tchajwanské výroby polovodičů má v roce 2026 překročit 260 miliard dolarů.
- Nejnovější 2nm čipy se začaly sériově vyrábět na konci roku 2025. Jedna křemíková deska (wafer) stojí kolem 30 000 dolarů – téměř dvakrát víc než předchozí generace.
Jak se z jednoho nápadu stal střed světa
TSMC založil v roce 1987 Morris Chang. Přišel s tehdy nezvyklou myšlenkou: firma, která nebude mít žádné vlastní produkty a bude se soustředit jen na to, aby uměla vyrobit čipy pro ostatní – líp než kdokoli jiný. Byla to první čistá „foundry" na světě.
Model se ukázal jako geniální. Zatímco návrhářské firmy po celém světě mohly vymýšlet stále chytřejší čipy, výrobu nechávaly na Tchaj-wanu. Desítky let zkušeností, obrovské investice a tisíce špičkových inženýrů na jednom místě vytvořily náskok, který se nedá dohnat přes noc.
Proč se o čipy vede tichá válka
Čipy dnes nejsou jen součástka. Jsou to strategická surovina – něco jako ropa 20. století. Kdo je ovládá, má obrovskou moc. Právě proto se kolem nich rozehrála geopolitická partie.
Spojené státy od roku 2018 postupně zpřísňují pravidla a brání Číně v přístupu k nejmodernější výrobní technologii – hlavně k tzv. EUV litografii, bez které se dnešní špičkové čipy vyrobit nedají.
Čína ale nezahálí. Její největší výrobce SMIC se i bez zakázaných strojů dopracoval k 7nm a experimentálně 5nm čipům pomocí složitějších a dražších postupů. Podle většiny analýz zaostává za TSMC stále o dvě až tři generace, má nižší výtěžnost a vyšší náklady – ale mezera se zmenšuje. V roce 2026 Čína zdvojnásobuje výrobní kapacitu 7nm čipů a tlačí na sériovou výrobu 5nm. Její cíl je jasný: být na technologiích ze Západu co nejméně závislá.
Proto se také o Tchaj-wanu mluví jako o zemi s „křemíkovým štítem". Teorie říká, že dokud ostrov vyrábí čipy, na kterých stojí světová ekonomika, má svět zásadní zájem na tom, aby zůstal stabilní.
Co to znamená i pro nás v Evropě
TSMC už dávno nestaví továrny jen doma. Ve Spojených státech investuje v Arizoně rekordních 165 miliard dolarů. A hlavně – kousek za našimi hranicemi, v německých Drážďanech, staví svou první evropskou továrnu. Vzniká ve společném podniku s Boschem, Infineonem a NXP, s výraznou podporou z evropských a německých peněz, a výroba tu má začít v roce 2027.
Pro Evropu je to pokus zbavit se závislosti na dodávkách z druhého konce světa. A pro nás v Česku připomínka, že svět čipů se rozhoduje mnohem blíž, než by se zdálo – a že propojování firem mezi Tchaj-wanem a Českem dnes není abstraktní téma, ale konkrétní příležitost.
Shrnutí
TSMC je učebnicový příklad toho, co dokáže specializace dotažená k dokonalosti. Jedna firma z ostrova menšího než Česko a Slovensko dohromady se stala nepostradatelnou pro celou planetu. A právě tahle nepostradatelnost je dnes zdrojem jejího bohatství i největšího geopolitického napětí naší doby.