Každý článek na tomto blogu začíná jako obyčejný textový soubor. Má nadpisy, odrážky i odkazy, ale nepotřebuje kancelářský editor. Používáme Markdown, formát s historií delší než dvě desetiletí.
V Kodo se Markdown stal naším přednostním formátem pro psaní a předávání pracovních textů. Připravujeme v něm články, podklady i smlouvy. LibreOffice otevíráme už jen výjimečně, když to konkrétní úkol vyžaduje. Google Dokumenty používáme při spolupráci s klienty, kteří jsou na ně zvyklí.
Zvenku tu změnu často vůbec není vidět. Čtenář dostane článek na webu, klient sdílený dokument nebo hotové PDF. Pro nás se ale podstatně změnil způsob, jakým text vzniká a putuje mezi nástroji.
Co je Markdown a co znamená přípona MD
Markdown je jednoduchý způsob, jak zapsat strukturu textu pomocí několika běžných znaků. Soubor obvykle poznáte podle přípony .md. Uvnitř je čitelný text, který můžete otevřít i v obyčejném textovém editoru.
Nadpis označíte mřížkou, odrážku pomlčkou a tučné písmo dvěma hvězdičkami z každé strany. Třeba takto:
# Zápis ze schůzky
Domluvili jsme **novou podobu nabídky**.
## Další kroky
- Doplnit fotografie produktů.
- Potvrdit termín dodání.
- Poslat návrh klientovi.
Podklady jsou na [webu Kodo](https://kodo.cz).
Aplikace, která Markdown podporuje, zobrazí tento zápis jako dokument s nadpisy, zvýrazněním, seznamem a klikacím odkazem. Některé editory ukazují upravený vzhled už během psaní, takže značky téměř nevnímáte.
Do souboru zapisujete, co je nadpis a co je seznam. Konkrétní písmo, barvy a vzhled stránky může určit až aplikace nebo exportní šablona.
Vznikl v roce 2004 pro lidi, kteří psali na web
Markdown vytvořil John Gruber. Na svém webu Daring Fireball jej veřejně představil 15. března 2004 jako nástroj pro převod jednoduše zapsaného textu do HTML, tedy formátu webových stránek. Markdown tak v roce 2026 oslavil 22 let od svého vzniku. Původní oznámení Johna Grubera.
Na návrhu zápisu se významně podílel Aaron Swartz. Gruber výslovně oceňuje jeho nápady, připomínky a testování. Swartz vytvořil také související nástroj html2text pro převod HTML do čitelného textu kompatibilního s Markdownem. Poděkování na stránce projektu.
Původní myšlenka byla velmi praktická: člověk má psát text, který zůstane dobře čitelný i před převodem na web. Významnou inspirací byly obyčejné textové e-maily, v nichž lidé už dávno používali jednoduché znaky k oddělení a zvýraznění obsahu.
Postupně vznikaly různé varianty Markdownu. Projekt CommonMark se od roku 2014 snaží pravidla zpřesnit, aby aplikace stejný zápis vykládaly shodně. Proto je dobré vědět, že základní nadpisy a odrážky bývají snadno přenositelné, zatímco některá rozšíření se mohou mezi nástroji lišit. CommonMark.
Proč jsme mu v Kodo dali přednost
Při přípravě článku potřebujeme především napsat obsah, rozdělit ho do srozumitelných částí a doplnit odkazy. Výběr písma nebo přesné umístění textu na stránce v té chvíli nepotřebujeme řešit.
V kancelářských dokumentech může kopírovaný text přinést také vlastní styly, velikosti písma, odsazení nebo nastavení seznamů. Při spojování podkladů z několika míst pak člověk upravuje i vzhled, který původně vůbec nechtěl převzít.
U prostého Markdownu kopírujeme text a jeho jednoduché značky. Vzhled určí cílové prostředí. Stejný podklad tak můžeme upravit pro blog, předat kolegovi, použít jako zdroj pro AI nebo převést do dokumentu pro klienta.
Nejvíc nám vyhovuje právě tohle oddělení: nejdřív pracujeme na obsahu, potom na jeho výsledné podobě.
AI „miluje“ Markdown. Co tím vlastně myslíme
Je to samozřejmě zkratka. AI nemá oblíbený formát jako člověk. Markdown je ale pro práci s jazykovými modely praktický: nadpisy oddělují témata, odrážky zpřehledňují požadavky a celý podklad lze předat jako čitelný text.
Když například připravujeme zadání, můžeme ho rozdělit na části „Cíl“, „Podklady“, „Omezení“ a „Požadovaný výstup“. Tuto strukturu vidí člověk i model. Snadno také zkontrolujeme, co jsme do zadání skutečně vložili.
Při předání čistého textu odpadá převod dokumentu se složitým rozvržením do textové podoby. Konkrétním příkladem využití Markdownu v AI nástrojích je Mistral OCR, který převádí obsah dokumentů včetně jejich struktury do tohoto formátu. Představení Mistral OCR.
Z našeho pohledu přináší práce s AI starému formátu další užitečné využití. Neznamená to, že Markdown je nejlepší pro každou úlohu. Složitá tabulka může patřit do tabulkového procesoru a analýza fotografie potřebuje samotný obrázek. Přehledné značky také nezaručí správnou odpověď: pořád záleží na kvalitě zdrojů a zadání.
Smlouvu píšeme v MD, klient dostane PDF
Všechny smlouvy v Kodo připravujeme v Markdownu a následně je exportujeme. Zdroj obsahuje samotný text a jeho členění; výsledný vzhled připraví exportní nástroj a zvolená šablona.
Stejným způsobem lze pracovat s nabídkou, zápisem nebo interním postupem. Text upravíte na jednom místě a z něj vytvoříte potřebnou podobu pro předání. Například editor Typora podporuje přímý export do PDF. Dokumentace exportu v Typoře.
Výhoda je v tom, že zdrojový text při otevření v jiném editoru nepřebírá cizí písmo nebo rozložení stránky. U hotového PDF ale stále kontrolujeme zalomení, tabulky, obrázky a návaznost odstavců. Výsledek závisí i na exportním nástroji a šabloně.
Markdown nám tak pomáhá omezit problémy s formátováním při práci na textu. Kontrola dokumentu před odesláním zůstává součástí práce.
Google Dokumenty zůstávají mostem ke klientům
Nemá smysl chtít po každém klientovi, aby měnil své návyky kvůli našemu pracovnímu postupu. Pokud potřebuje sdílený dokument s komentáři, připravíme ho v Google Dokumentech.
Google Dokumenty umožňují soubor Markdown importovat a také dokument stáhnout jako .md. Podporují i vložení obsahu z Markdownu a kopírování do tohoto formátu. Základní text se tedy může pohybovat oběma směry. Oficiální nápověda Googlu.
Komentáře, historie revizí nebo složité rozvržení jsou ovšem další vlastnosti dokumentové aplikace. Jednoduchý textový soubor je automaticky nepřenese. Pro spolupráci proto volíme prostředí podle toho, co druhá strana potřebuje.
Ve kterých aplikacích začít
Obsidian: pro vlastní poznámky a firemní znalosti. Ukládá poznámky jako místní soubory Markdown na vašem zařízení. Hodí se, když chcete mít složku dokumentů, propojovat je odkazy a postupně z nich vytvářet vlastní knihovnu znalostí. Pro první pokus stačí založit několik poznámek; doplňky můžete řešit později. Obsidian a ukládání dat.
Typora: pro pohodlné psaní jednotlivých dokumentů. Při psaní zobrazuje upravenou podobu textu v jednom editoru. Je vhodná k vyzkoušení článku, nabídky nebo zápisu, zvlášť pokud vás zajímá také export do PDF. Typora.
Notion: pro sdílené stránky a týmovou práci. Umí importovat soubory Markdown a exportovat stránky do Markdownu nebo PDF. Uvnitř ale pracuje s vlastními stránkami a bloky, takže jej neberte jako přímý editor místní složky souborů MD. Složitější prvky při převodu potřebují kontrolu. Import do Notionu a možnosti exportu.
Google Dokumenty: pro první pokus ve známém prostředí. Pokud už je používáte, zkuste import krátkého souboru MD. Uvidíte, jak se z textu se značkami vytvoří běžný dokument, který můžete sdílet s kolegou.
Tabulka a diagram mohou vzniknout také z textu
Markdown zvládne i jednoduchou tabulku. Sloupce oddělují svislé čáry a řádek s pomlčkami odděluje záhlaví od obsahu. Tady je příklad, jak lze jeden zdrojový text připravit pro různé čtenáře:
| Výstup | Pro koho | Jak vznikne z Markdownu |
|---|---|---|
| Článek na webu | Návštěvník blogu | Publikační systém převede text do HTML. |
| Klient, který potřebuje hotový dokument | Editor nebo exportní nástroj použije zvolenou šablonu. | |
| Google Dokument | Klient, který chce komentovat a upravovat | Soubor MD importujeme do Google Dokumentů. |
Stejnou cestu můžeme ukázat diagramem:
Načítání schématu…
Přečíst schéma jako text
flowchart TD
A["Text v souboru MD"] --> B["Úpravy a kontrola obsahu"]
B --> C["Převod podle účelu"]
C --> D["Článek na webu"]
C --> E["Hotové PDF"]
C --> F["Sdílený Google Dokument"]Diagram se zapisuje pomocí nástroje Mermaid do bloku uvnitř Markdownu. Například Obsidian jej umí zobrazit jako obrázek diagramu přímo v poznámce. Podpora diagramů je rozšíření a závisí na aplikaci; bez ní se zobrazí samotný kód. Tabulky a diagramy v Obsidianu.
Kód obou ukázek ke zkopírování:
| Výstup | Pro koho | Jak vznikne z Markdownu |
| --- | --- | --- |
| Článek na webu | Návštěvník blogu | Publikační systém převede text do HTML. |
| PDF | Klient, který potřebuje hotový dokument | Editor nebo exportní nástroj použije zvolenou šablonu. |
| Google Dokument | Klient, který chce komentovat a upravovat | Soubor MD importujeme do Google Dokumentů. |
Načítání schématu…
Přečíst schéma jako text
flowchart TD
A["Text v souboru MD"] --> B["Úpravy a kontrola obsahu"]
B --> C["Převod podle účelu"]
C --> D["Článek na webu"]
C --> E["Hotové PDF"]
C --> F["Sdílený Google Dokument"]
V diagramu značí `-->` šipku mezi dvěma kroky. Když změníte text v uvozovkách, změní se popisek příslušného políčka. Kvůli úpravě jednoduchého schématu tak nemusíte znovu kreslit celý obrázek.
### Malý pokus místo změny celé firmy
Vyberte jeden krátký zápis ze schůzky nebo interní postup. Dejte mu nadpis, dva podnadpisy, několik odrážek a jeden odkaz. Uložte ho jako Markdown a otevřete v další aplikaci. Potom vyzkoušejte převod do PDF nebo Google Dokumentů.
Poznáte tak, zda vám vyhovuje psát obsah samostatně a vzhled řešit až při předání. Pro první test se hodí běžný pracovní text, u kterého nejsou důležité složité tabulky ani přesné stránkování.
V Kodo nám tento způsob práce sedí. Článek, který právě čtete, je jedním z příkladů: vznikl v Markdownu a na webu dostal vzhled blogu. Technologie z roku 2004 tak dál slouží původnímu účelu — pomáhá soustředit se na psaní.
---
#### Související
- [Firemní dokumenty v AI: co zůstává lokálně a co může odejít do cloudu](https://kodo.cz/blog/firemni-dokumenty-ai-lokalne-cloud-soukromi)
- [Co připravit před nasazením firemního AI asistenta](https://kodo.cz/blog/co-pripravit-pred-nasazenim-firemniho-ai-asistenta)
- [Jak poznat proces, který se vyplatí automatizovat](https://kodo.cz/blog/jak-poznat-proces-ktery-se-vyplati-automatizovat)
#### Zdroje
- [John Gruber: původní oznámení Markdownu z 15. března 2004](https://daringfireball.net/2004/03/introducing_markdown)
- [Markdown: principy a poděkování Aaronu Swartzovi](https://daringfireball.net/projects/markdown/)
- [CommonMark: společná pravidla pro Markdown](https://commonmark.org/)
- [Mistral OCR: převod dokumentů do Markdownu](https://mistral.ai/news/mistral-ocr/)
- [Google Dokumenty: práce s Markdownem](https://support.google.com/docs/answer/12014036?hl=en)
- [Obsidian: způsob ukládání dat](https://help.obsidian.md/data-storage)
- [Typora: editor a možnosti exportu](https://support.typora.io/Export/)
- [Notion: import dat](https://www.notion.com/help/import-data-into-notion)
- [Notion: export obsahu](https://www.notion.com/help/export-your-content)
- [Obsidian: tabulky a diagramy Mermaid](https://help.obsidian.md/advanced-syntax)
